Nebeští jezdci

1. Po zasmušilé pustině jel starý honec krav, 
   den temný byl a ševelil dech větru v stéblech trav. 
   Tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůtal stát, 
   Když z rozedraných oblaků viděl stádo krav s hnát. 

Ref: Jipija hej, jipija jou, to přízraky táhnou tmou. 

2. Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé 
   a na bocích mu plápolaly cejchy řežavé. 
   A oblohou se neslo jeho kopyt dunění 
   a za ním jeli honáci až k smrti znavení. 

Ref:Jipija hej ... 

3. Ti muži byli sinaví a kalný měli zra 
   a marně stádo stíhali jak mračno stíhá mrak. 
   A proudy potu máčely jim cáry košilí 
   a starý honák uslyšel ten jekot kvílivý. 

Ref: jipija hej ... 

4. Tu jeden z jezdců zavolal a pravil: Pozor dej, 
   svou duši hříchů uvaruj a ďáblu odpírej, 
   bys nemusel se po smrti své tak jako my štvát 
   a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát.