Dva růžové plátky

1. Dva růžové plátky okvětní
   jsou její něžná víčka
   a zapálíš-li vosk pečetní,
   tak hoří její líčka.

   Půvabný úsměv ten od slunce znám,
   slunce jej půjčí jen princeznám.
   Chůzi má přímo baletní
   jak v zlatém svícnu svíčka.

2. Ve vlasech ráno duhové,
   ústa jak jarní říčka,
   ptáčci jsou její sluhové,
   vábí je na peříčka.

   A když je blízko, je vzdálená,
   zdá se, že je stále zasněná
   do očí kapky dešťové
   daly jí lesklá sklíčka.

3. Já tak mít knihu účetní,
   mít bohatýho strýčka,
   já bych si tiše přised´ k ní,
   já bych ji něžně hýčkal!