Vesnička v údolí

1. Každý má tu svoji vesničku, do které rád se vracívá,
   tam už zná kde kterou cestičku, na všechno krásné vzpomíná.
   Vzpomíná těch mladých let, kdy se zdál krásnější svět,
   a když mu v životě štěstí nepřeje,
   písničku svou si zapěje, písničku svou si zapěje.

2. Milujte každý svoji vesničku, v které jste mládí prožili,
   zazpívejte svoji písničku, když jste po ni zatoužili.
   I když vás zavolá svět, rádi se k ni vraťte zpet,
   vždyť rodná vesnička třeba maličká,
   je jako pestrá kytička, je jako pestrá kytička.

R: Maličká vesnička na dlani, když večer tam zvoní klekání,
   tak jako před léty a nyní zas, je prostá plná všech krás.
   Maličká vesnička v údolí, vzpománka vždy na ni zabolí.
   Klekání doznívá, srdce si vzpomíná,
   na mládí, které mi připomíná.                                   

sloka ref sloka ref ref