Hoši od Zborova

Když se soumrak sklání nad Zborovskou plání
Sluneční když zhasne svit,
křížů bílé řady ze tmy svítí všady,
které střeží mrtvých klid.
Tiché půlnoci když přijde čas a zem líbá bledé luny jas.
Českým hochům k spánku na perutích vánku, zpívá smutný hlas.

R: Hoši od Zborova klidně v zemi spíte
   vy se nikdy více domu nevrátíte.
   Vy se nevrátíte nikdy více zpátky
   více nezříte svou zem.

Mužně jste se bili mužně vydobyli svoji vlasti svobodu.
Máte věčně žíti příkladem vždy býti všemu svému národu.
Jeden každý z vašich četných řad dobře mužně pro vlast umírat.
Vaši krve rudé národ vždycky bude vděčně vzpomínat.

R: Hoši od Zborova……………