Sněžná slepota

Bodají tě do očí
blesky střípků ledových
nekonečná sněžná pláň
vybírá si svojí dlaň

Brýle mizí v závějích
dávno už je pohřbil sníh
zůstáváš tu najednou
sám se sněžnou slepotou
A slunce stoupá výš a výš
jenom ho cítíš nevidíš
teplo ti stéká po tvářích
tma v očích pálí další kříž

Hlad a zima trvají
šanci víc ti nedají
pryč je tvoje spřežení
bezmocný si stvoření

V hlavě se ti myšlenky míjí
proč toužil jsi si dokázal sám
že jde to co nedá se zvládnout
byl to trochu bláznivej plán