Dětičky jděte už spát

Na konci města, co končí ulice,
před dětmi táta skrývá svůj žal,
zapadlá cesta, chladná je světnice,
nemá co dětem do úst by dal.
On ví, že k žití je třeba i kousek tvrdého chleba.
Líbá své dětičky stírá jim slzičky
a pak jim dobrou noc přál.

Trio:
Dětičky jděte už spát, tatíček musí jít hrát,
když práci nedá nám fabrika, uživí nás harmonika.
Dětičky jděte už spát, nechte si o štěstí zdát,
snad ráno přijde váš tatíček a přinese na chlebíček.

Hospoda zpívá, smutně i vesele, bolí však tátu jeho srdce,
slzičku skrývá, na groš když nesměle natahuje své shublé ruce.
Uprostřed hluku a křiku vezme v klín svou harmoniku.
Srdce všech roztaje, když tiše zahraje, vzpomínku na děti své.

Trio:
Dětičky jděte už spát, tatíček musí jít hrát,
v hospodě čekají lidičky na moje smutné písničky.
Dětičky jděte už spát, nechte si o štěstí zdát,
až ráno přijde váš tatíček a přinese na chlebíček.