Hadr

Ukončenej sen, poraženej kmen,
mračna písek pláč a bezmoc v pozadí.
Dřeš se jako vůl a pot se mění v sůl,
špínu smrad to znáš, každýho odradí.
A tak se trochu snaž, cenu všeho znáš, 
v bídě přeci chcípnout nikdo netouží.
Však to říkají ti zpychlí haranti, 
co za vodou jsou a ne před louží.


REF. Jsou to jen páni, co bez přestání 
z dělníčka hadr dělaj na vytírání
zkoušej ho mačkat, dokud z něj kape, 
já budu ten, co na krk jim šlápne.
Těm nadutým volům, synáčkům prasat, 
do leštěnejch stolů své jméno chci napsat.
Sedřený ruce, sevřený v pěsti, 
už nebudou zvonit klíči na náměstí...
Snad si za to sám můžu asi já, 
mám snahu dobýt svět a vypěstovat květ
však v růžích ustláno ne není mi dáno 
a marně bych se ptal, proč pán bůh na mě sral...

REF. Jsou to jen páni, co bez přestání 
z dělníčka hadr dělaj na vytírání.
Zkoušej ho mačkat, dokud z něj kape, 
já budu ten, co na krk jim šlápne.
Těm nadutým volům synáčkům prasat, 
do leštěnejch stolů své jméno chci napsat
sedřený ruce, sevřený v pěsti, 
už nebudou zvonit klíči na náměstí...