Karavana mraků

Slunce je zlatou skobou na vobloze přibitý, pod sluncem sedlo kožený, 

pod sedlem kůň, pod koněm moje boty rozbitý a starý ruce sedřený. 


Refrén:

Dopředu jít s tou karavanou mraků, schovat svou pleš pod stetson děravý, 

//: jen kousek jít, jen chvíli, do soumraku, až tam, kde svítí město, město bělavý. :// 


Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený, v tom městě nikdo nezdraví, 

šerif i soudce, gangsteři, oba řádně zvolený, a lidi strachem nezdraví. 


Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí a zákon džungle panuje, 

provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí a truhlář rakve hobluje. 


Refrén:  

V městě je řád a pro každého práce, buď ještě rád, když huba  oněmí, 

//: může tě hřát, že nejsi na voprátce nebo že neležíš pár inchů pod zemí. ://    


Slunce je zlatou skobou na obloze přibitý, pod sluncem sedlo kožený, 

pod sedlem kůň, pod koněm moje nohy rozbitý a starý ruce zedřený. 


Refrén:

Pryč odtud jít s tou karavanou mraků, kde tichej dům a pušky rezaví, 

//: orat a sít od rána do soumraku a nechat zapomenout srdce bolavý. ://


Mezihra:  jako refrén