Směs čtyř tang

Když se soumrak sklání, tam za naší strání,
hvězdičky bílé zahoří tmou
konvalinek vůně, kolem lesní tůně,
vzduchem se šíří nocí tmavou.
Když bílé konvalinky kvetou, svou vůní omámí nás
pak láskou hlavy se nám spletou
a zdá se, že je svět plný krás.
Když rudý západ v dáli hoří,
kraj se v soumrak ponoří, 
květy hovoří, (příjdi lásko zas).
Až bílé konvalinky vzkvetou,
já příjdu s kytičkou za tebou.

Pojď děvče blíž já dám ti vše co budeš chtít 
tu chatu mou i lásku budeš mít.
Jak poklad můj schována v srdci mém 
chci lásku tvou pak budu spokojen.
Pojď v chatu mou tam do dáli
vzpomínky mé se v moji duši zakalí.
Za horama, tam budu paní má tě míti rád 
zlíbám tvou líc než odejdeš mi spát.

Akáty bílé žaluji vám nesmírnou bolest, že v srdci mám.
Odešlo štěstí, život mi lhal v srdci vzpomínku mi zanechal.
Akáty bílé žaluji vám nesmírnou bolest, že v srdci mám.
Odešlo děvče zůstal jsem sám akáty bílé žaluji vám.

Nebi buď za to dík, že je ze mě bubeník. 
Svůj život si vyžiji jen v malé partii.
Duši jsem bubnu dal, když jsem na něj bubnoval, 
že má píseň nesmělá je oduševnělá.
Smutné i veselé svoje bum, bum rozdávám 
soboty neděle si probubnovávám.
V paličkách je můj um bumta, bumta, bumta bum.
Jaký je život bez palic jsem bubeník a kdo je víc.