Lucie Vondráčková / Jiří Vondráček / Hana Sorrosová |
Éra Dvou |
Dřív kolem něj byla jen jedna velká nuda, až vůbec nic nechtěl mít. Pak přišel den, kdy rázem ho uhranula s ní jeho klid měl odejít. Prásk, hrom a blesk, velký třesk v srdci černá díra on jako sloup zůstal stát. Prý od těch dob kdy láska v ráji byla, člověk napořád. R: Kvůli jí, půjde kam se dá Kvůli ní, spoutá oceán Kvůli ní, vítr předhoním Kvůli ní, hvězdy spočítá sám. Co když náš svět, to je jen archa Noemova, v níž každý hledá svůj pár. Na správný čas tam všechny páry světa čekají dál. Až kolem nás bude zem nejen samá voda a začne éra dvou. Kam bude chtít den co den zas a znova dálkou dalekou, já půjdu za tebou. R: Kvůli ní, půjdu kam se dá Kvůli ní, spoutá oceán Kvůli ní, vítr předhoním Kvůli ní, tebe hledám dál. Když přišel blíž, vůbec země se nezachvěla, tak babo raď co s tím. Všechno jde dál jen nic od té doby není tak jako dřív. Známe se chvíli a známe se odjakživa, den co den nám je líp, Jen já se ptám, jestli i pro nás ona ráda udělá i první poslední. R: Kvůli nám, půjde kam se dá Kvůli nám, spoutá oceán Kvůli nám, vítr předhoním Kvůli ní, hvězd se dotýkám. R: Kvůli nám, z dálky má kam jít Kvůli nám, dávno ví co chtít Kvůli nám, má proč zůstat stát Kvůli ní, svět se točí dál R: Kvůli nám, z dálky má kam jít Kvůli ní, tebe hledám dál…….. Tebe hledám dál. |
Vytištěno dne: 06. 05. 2024, 04:53:11 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |