Dalibor Janda / Daniel Dobiáš / Jaroslav Šprongl |
Snad jsem si jí měl všímat víc |
1. Sedávala vždycky v první řadě, napůl žena napůl ještě mládě. Příběh jsem jí hrával při svém sólu, půjdem světem s kytarou a spolu. 2. Uvěřila snadno tónům písně, ale doma hlídali jí přísně, až jsme jednou vymysleli výlet, měla přijít naše horká chvíle. R: Snad jsem si jí měl všímat víc, lásky někdy pro pár slůvek zvadnou. Teď už vím a všem můžu říct, jistou nemáš nikdy holku žádnou. Snad jsem si jí měl všímat víc, dotýkat se jejích dlaní zlehka. Teď už vím a všem můžu říct, že láska je věc neskutečně křehká, to vím. 3. Když pak večer v kempu u rybníka její pohled bleděmodře říká, příjdu k tobě jen co oheň zhasne, přikývnul jsem všechno bylo jasné. R: Snad jsem si jí měl všímat víc . . . 4. Oheň zhasl nebyla v mém stanu, ani ve svém a noc přešla k ránu. jako meteor zmizela mi, tak jsme zbyli s kytarou zas sami. Tak jsme zbyli s kytarou - zas sami. |
Vytištěno dne: 05. 05. 2024, 10:50:47 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |