Slyším tátu

2 takty úvodem

* Vždycky slyším tátu říkat
  že nemám nikdy vzdychat
  nic v životě nestojí za to
  abych dlouho smutný byl
  nemá cenu se pro něco soužit
  zbytečně se světem ploužit
  a i kdyby to bylo zlato
  které jsem navždy pozbyl.

Vždy v životě všechno nejde
někdy také smutek vejde
člověk zbytečně se trápí
chuť k životu pak ztrácí
někdy také přijdou chmury
že není dáno štěstí z hůry
nebe se najednou zatáhne
smůla svou náruč rozpřáhne.

* Vždycky slyším………….pozbyl.

Možná někdy zklame láska
přibude na čele vráska
a peníze došly taky
však jakýpak saky paky
počkal jsem až se čas zpravil
tak jak táta by mi pravil
vždyť na světě jsme jen jednou
peníze ať si vyblednou.

1x/*Vždycky………..navždy pozbyl.
1x *Vždycky………….smutný byl.

2x A i kdyby to bylo zlato 
   které jsi navždy pozbyl.