Lázeňská láska

Chodila mi domů má lázeňská láska, 
na čele přibyla zase jedna vráska. 

Ve stodole rezaví dva překrásné pluhy, 
zbyly mi tu po ni jenom samé dluhy. 
Ach jó, ach jó, jenom samé dluhy. 

Vzpomínám na chvíle, když jsme spolu byli, 
seděli na schodech a vínečko pili. 

Možná se mi vrátí, já budu v důchodu, 
nebudu mít na pivo, budeme pít vodu. 
Ach jó, ach jó, jenom samou vodu. 

Vůbec nic mě nebaví, v hlavě zmatek mám, 
stůňu a jsem churavý, co já s tím udělám? 

Moje staré koně vodu nemajú, 
slépky na kurníku na mňa kdakaju. 

Ve chlívku mám kozy, ruská plemena, 
když tam brečím v koutě, hází na mě vemena. 
Ach jó, ach jó, hází na mě vemena. 

Sousedka se směje, dělá na mě bububu, 
jestli nepřestane, tak dám jí přes hubu. 

Dál to nevydržím, už je to na doraz, 
půjdu do obchodu, koupím silný provaz. 
Ach jó, ach jó, koupím silný provaz. 

Mám ji pustit z hlavy, přišla esemeska, 
nemám šanci žádnou, to mi přišlo dneska. 

Soused, ten mě konejší, že ta moje Betka 
byla Romka z Prahy a byla to jen štětka. 
Ach jó, ach jó, byla to jen štětka. 

Příbuzní se diví, co se se mnou děje, 
smrdím a jsem špinavý, vím, že to moc zle je. 

Nechci více trpět pro lázeňské lásky, 
na čele již nebudou žádné nové vrásky. 
Ach jó, ach jó, žádné nové vrásky.