Když ráno vstávám

Když ráno vstávám, 
nechávám za sebou svůj stín.
Při pohledu do zrcadla,
dostávám zase ten můj splín.

Jó jsem to určitě já s odrazem,
teď zdá se být.
Je to teda hroznej pohled
a tak zase nemám v duši klid.

Kamarád mi věčně říkával,
(s) metlou lidstva vždycky meteš sám.
Na množství se vůbec nekoukáš
a nepřátel se nelekáš.

Můj cíl je už teď jasný,
jedinou zbraní dobýt svět.
Kouzelným zrcadlem,
vyřeším všechno a to hned.

Od mýho problému,
prý tenhle zázrak pomáhá
Pokaždé se v něm krásnej zdáš
i když piješ třeba do rána.

Kamarád mi věčně..........

sólo:

Kamarád mi věčně..........