Montgomery (Jižní eskadrona)

Rec: Dávno utichly boje, i vítr odvál dunění kopyt někam tam,
     kde se vyprahlá poušť trávy snoubí s obzorem,
     dávno pohasl lesk v očích dívky,
     již osud zanechal tak samotnou,
     se srdcem navždy, navždy prázdným.

    D                       G     Em 
1. Déšť ti, holka, smáčel vlasy, 
       A7                        D   A7 
   z tvých očí zbyl prázdnej kruh, 
   D                       G     Em 
   kde je zbytek z tvojí krásy, 
    A7                 D 
   to ví dneska jenom Bůh. 
 
R: Z celé jižní eskadrony 
   nezbyl ani jeden muž, 
   v Montgomery bijou zvony, 
   déšť ti smejvá ze rtů růž 
 
2. Tam na kopci v prachu cesty 
   leží i tvůj generál, 
   v ruce šátek od nevěsty, 
   ale ruka leží dál. 
 
R: Z celé jižní eskadrony... 
 
3. Tvář má zšedivělou strachem, 
   zbylo v ní pár těžkých chvil. 
   proužek krve stéká prachem, 
   déšť mu slepil vlasy jak jíl. 
 
R: Z celé jižní eskadrony... 
 
Rec: Nedočkáš se, holka, svý jižní eskadrony, 
     tý velký chlouby nás, mrtvejch všech, 
     dříve najdeš hroby mezi stromy 
     anebo šest stop hlíny tam, v těch smutnejch zdech. 
 
4. Tam na kopci v prachu cesty 
   leží i tvůj generál. 
   V ruce šátek od nevěsty, 
   ale ruka leží dál 
 
Rec: Vím, že nejsem sama, které osud odepřel jedinou lásku,
     a také vím, že tak jako mně,
     i mnoha jiným se stále vrací ono tragické "proč".
 
5. Déšť ti šeptá jeho jméno, 
   šeptá ho i listoví, 
   lásku měl rád víc než život, 
   to ti nikdy nepoví. 
 
R: Z celé jižní eskadrony...