U potůčku - směs polek

U potůčku v malé zahrádce, teče tam voděnka tichounce.
Tam jsme sedávali, tam se milovali, nebudem více.

Vždycky jsi mě věrně miloval, že si mě vezmeš, jsi sliboval.
Kamarádky moje záviděly tebe, tys mě zanechal.

Pro tu jednu sladkou hubičku, proč jsi mě opustil Jeníčku.
Proč jsi mě opustil, ze srdce vypustil, můj milovníčku.

Včera v noci v jednu hodinu, slyšela jsem smutnou novinu.
Že jsi vyprovázel, když měsíc vycházel, jinou dívčinu.


Já jsem malej kominíček, šupsajdá.
Svého mistra pomocníček, šupsajdá.
Své řemeslo dobře znám, každý komín vymetám štětkou.

Šel jsem jednou za svítání, šupsajdá.
Šel jsem za svým povoláním, šupsajdá.
Jedna panna nespala z okna na mě volala, pojď sem.

Pojď sem malý kominíčku, šupsajdá.
Pojď do mého pokojíčku, šupsajdá.
Já ti tam něco povím, vymeteš mě můj komín štětkou.

A že tuze pěkná byla, šupsajdá.
Celého mě omámila, šupsajdá.
Já nahoru a dolu, díru najít nemohu, díru najít nemohu žádnou.

Když se ráno probudila, šupsajdá.
Na komín už nemyslela, šupsajdá.
Měla saze na čele a já mával vesele štětkou.