Šestnácté století

C                                         G7          C
Bože, jak to letí, v šestnáctým století byl na světě ráj. 
                                 G7                C   C7 
Jezdili na koni, říkali si: Oni, když maj, tak si daj! 
F                C                     D                G7
Nikdo se nermoutil, nekrad a neloudil, každej byl na světě rád. 
C                          G7                C      C7 
Lidi si přávali, lidi si dávali na trumpety hrát. 

      F                                       C
R: Chtěl bych se vrátit zpět aspoň o třista let, 
                                                      F
   tenkrát to bejvalo krásný, tenkrát byl jinačí svět. 
                                C
   Na lokte měřili, srdce si svěřili, tenkrát si lidi jen plácli 
            F
   a pak si věřili. 
 

Kdo neměl protekci v rytířský konfekci žil zasmušile. 
Nebyly plátěný, byly jen drátěný beze švů košile. 
Bylo to fakticky veskrze praktický, když bylo všechno z plechu. 
Jakpak je rytíři, když ve svým krunýři má chytat blechu? 
 
R: Chtěl bych se vrátit zpět . . .
 
Mladému rytíři když začne růst chmýří, dělá neplechu. 
K vánocům od táty dostane na šaty tři metry plechu. 
Dá si ho zválcovat, v brnění zpracovat, pak si v něm chladí nervy. 
Když se chce vymočit, tak na to musí mít klíč na konzervy. 
 
R: Chtěl bych se vrátit zpět . . .