Přerovanka

Znám krajinu, samou rovinu, 
konce nedohlédneš snad, 
když zlátne klas nebo pálí mráz, 
já se tam vždy vrátím zas. 

Tam dívky jsou jak květ, 
tam krásný zdá se mi svět, 
když smutek mám, tak zavzpomínám
svůj pozdrav na Hanou posílám.

Pluj obláčku pluj v dáli pozdravuj,
Tam na Hané mám srdce zadané.
Ten hanácký kraj úrodný je ráj.
Tam dívce voní ret jak rudé růže květ.