Jiří Korn |
Té, co snídá právě té |
Té, co snídá právě té, sloky zpívám šíbnuté s úsilím, to ne. Mám chuť na med i na ananas, že bych tě líbal, jsem ti navrh, tvá pleť-samet, no jeden by žas ! A co ty oblé křivky navrch ! Moh jsem tušit, že ohrneš nos až se ti svěřím se svým citem. S vírou v duši, jak na jaře kos zas budu křičet pod blankytem : Té, co snídá právě té, sloky zpívám šíbnuté, umírám tou představou, že je má ! Té, co říká - hrom tě vem, znova zpívám s úsměvem, hlavu já mám svéhlavou, to mám ! Líný lenoch, leh na otoman, klidně té zasklí ten tvůj docent. (To) já bych nemoh, jsem erotoman, i když ne vždy a na sto procent. Muž mých kvalit se nevnucuje, kam přijde, tam to musí fičet, dej se sbalit a šance tu je, že snad i potom budu křičet : Té, co snídá právě té, sloky zpívám šíbnuté, umírám tou představou, že je má ! Té, co říká - hrom tě vem, znova zpívám s úsměvem, hlavu já mám svéhlavou, to mám ! Té, co snídá právě té, sloky zpívám šíbnuté, umírám tou představou, že je má ! Té, co říká - hrom tě vem, znova zpívám s úsměvem, hlavu já mám svéhlavou, to mám ! |
Vytištěno dne: 04. 05. 2024, 18:21:41 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |