Co hledáš

Na konci třetího dějství pravdy skrývá se závist,

jako posedlá touha být vždy nad věcí.

Z rána, když přirážejí naše sny k břehům,

potkávám pohledy očí, které sledují tvůj krok.

Když zvedáš ruce k oblakům, já ptám se, co hledáš,

zdarma nejde dotknout se hvězd.

Když zvedáš ruce k oblakům, já ptám se, co hledáš.

Po noci dlouhé z ničeho nic zavalí tě stín,

prošel jsi cestu dlouhou, nenašel podstatu svého já.

Rozkvetlý nachový kvítek pod vodopádem s duhou,

který se chvěje strachem ze smrti, když lžeš.

Když zvedáš ruce k oblakům, .

Řekni mi poutníku, jak chutná slovo život,

volám to slůvko, volám, a nevím jak zní.