O tom švihákovi

Na jaře to cítí všichni mládenci,
Jak po nich lezou jako brabenci,
Každej kouká,aby už byl za branou,
Aby už měl ňákou pěknou pannu zabranou.
A kdo z těch hochů všech vždy největší měl spěch?

Ref: Byl to Šimáček,známý šviháček,
Všech dívek vytoužený miláček,byl to Šimáček,
Známý šviháček,byl volný jako pták.

Všechněm pannám byla zpráva nemilá,
Že s ním chodí voskářovic Emila,
S jejímž otcem ve vinárně seděli,
A s níž tančil na výletě příští neděli.
Tu začly závidět a ohrnuly ret:

Ref: To Šimáček,známý šviháček,
Podívejte,jaký je to hlupáček,to je Šimáček,známý šviháček,
A to chce být jako pták.

Matka ťukla,jak to myslí s veselkou,
Tu on ale mávnul jenom španělkou.
Řek,že manželství je pro něj vězení,
Že se proto ze zásady radši nežení.

Ref:To je Šimáček,známý šviháček.
Podívejte,jaký je to hlupáček,
To je Šimáček,známý šviháček,
A to chce být jako pták.

Otec hrozil,že z něj duši vymačká,
Počkal si pak na milého Šimáčka.
A že byl tak proti němu zatvrdlý,
Tak mu párkrát přetáh záda svojí štábrdlí.
Však dříve,než ho ztlouk,pan Šimáček mu fouk.

Ref: já jsem Šimáček,známý šviháček,
Nechytím se jako ryba na háček,
já jsem Šimáček ,známý šviháček,
jsem volný jako pták.