Poutník

Emi            Hmi
Kdysi na večer bledý poutník šel,
C      G         E
po vsi tiché jak zabitý výr.
  Ami          H
V mechu kameny spali znavení
Emi    G          C
šerem, přikryl se na půdách sen.
Hmi               E
Váhavý krok, holí otloukal plot,
         Ami     Emi7     D     G, D
v prvním stavení dotkl se zdí.
Emi       G             C       G
Poutníkův dech kreslí v okeních sklech,
      Ami         Emi7      D     G, D
tváře těch, které před léty znal.


Hasič Florián tichem polekán,
ve svém výklenku na štítu hrá,
píseň bez hlesu, kterou z partesu,
černých not prázdnou konvicí bral.
Neznámý šel, návsí snášel se tón,
kruté listí a chomáčích mráz.
Čím dál a víc v domech hořelo svic,
v trávě zavoněl povadlý kmín.
Váhavý krok, holí otlouká plot,
v posledním stavení dotkl se zdí.
Záda shrbená, smutků ozvěna,
seschlým lesem zas odchází dál.