Na konci léta

H                    F#mi
Léto nám vnutilo své písně
H                    F#mi
vysypané z oken domů ven
          H
a já jsem vděčný
D#mi        G#mi     A
jak ztmavlá kůže umí být
              F#mi
za pár nových vrásek


Z odstínů
mých všehoschopných nálad
slunko tahá aspoň malý klid
je to marné ve mně nemůže už být
ani není z mých lásek

R: 
          E
S kterýma lehnem vedle sebe
A                 E    A
do cesty běžícímu času  
       E
Jak ti co pevně věří
A                     E     A
že z dlažby vykřesají spásu
    E
Jak ti co pevně věří
A                     E     A, D; E, A, H
že z dlažby vykřesají spásu  


Postávám v galerii léta,
samý portrét,
já jsem málo krajinář
A když se zeptáš
který mi právě nedá spát
Řeknu si přece z mých lásek.  

R:

R: