Přes dvě vesnice

Já nevím sám, co jen to mám,
že těm očím tvým, když mám to říct,
čím dál tím víc, vůbec nevěřím.
Proč, věčně lhát jen máme,
když už je to znát.
Zůstanu sám, nepřijdu k vám,
přestanem si psát.

MEZIHRA

Říkej co chceš, všechno je lež,
já se nemýlím, dnes už tě znám
a všechno mám, černý na bílým.
Nebyla jsi včera doma,
to je znamení.
Proto jsem hned, už naposled,
psal ti ve psaní:


REFRÉN
     Přes dvě vesnice já chodil za tebou,
     rok, dva měsíce prosil o lásku tvou.
     /:Dnes už tě nechci, všechno už je pryč,
     já zahodil od těch vašich vrátek klíč.:/


MEZIHRA

REFRÉN
     Přes dvě vesnice já chodil za tebou,
     rok, dva měsíce prosil o lásku tvou.
     /:Dnes už tě nechci, všechno už je pryč,
     já zahodil od těch vašich vrátek klíč.:/