Mirai |
Souznění |
Sliby, které zní v počátku věčné ve svém znění, Ranní výstřel, první hádky a s ním zmizí, okouzlení A potom každou chvíli vyšleme projektily, navzájem odkrytými cíli Po všem si ještě drazí, jen pocit, který mrazí, Že jsou z nás něžní vrazi, sílí Souznění, věty jen o nás dvou Krásně zní, než se rozpadnou *hra* Někdy vzpomínání vrátí záblesk dávných časů, Pak si odpouštíme rány, a trochu hranou něhou v hlasu Dopřejeme klid zbraním, však status Quo je zdání, útok se za svítání blíží Jsme v labyrintu vztahů, Blíženci sebevrahů, spleť strategických tahů tíží... Souznění, věty jen o nás dvou Krásně zní, než se rozpadnou *hra* Víš proč v nás rozrůstá se poušť, dál se ptáš, přitom mačkáš spoušť Ó o ó o ó, ó o o o o o ó, o ó Ó o ó o ó, ó o ó o ó o ó, Souznění, věty jen o nás dvou Krásně zní, než se rozpadnou hra* Sám se ptám, přitom mačkám spoušť |
Vytištěno dne: 05. 05. 2024, 09:28:52 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |