Čekám na zimní slunce

Čekám na zimní slunce, 
chci zapomenout vzpomínat.
Neznámem opilá,
krásná, mnou chráněná.

Důvěrou zklamaná víra ohněm vláčí hněv.
Čekám na zimní slunce, i když právě dnes chci říct: 
Jednou já, ale dneska ty,
odplouváš na lodi a cháron
růží zahojí rány, co jsi nechala
na křídlech nahýho anděla. 

Čas kreslí na tváři vrásky
a tajemství už není hřích.
S příchodem nový lásky
slunce roztálo sníh.

Už nechci jít sám pouští, chci dát darem smích.
U brány vzdušných zámků chci naposled jen říct,
dát ti své dík: 

Jednou já, ale dneska ty,
odplouváš na lodi a cháron
růží zahojí rány, co jsi nechala
na křídlech nahýho anděla. 

Jednou já, ale dneska ty,
odplouváš na lodi a cháron
růží zahojí rány, co jsi nechala
na křídlech nahýho anděla. 

Jednou já, ale s dneškem ty,
odplouváš na lodi a cháron
růží zahojí rány, co jsi nechala
na křídlech nahýho anděla.