Jiřina

Rok je tři a půl stovky dnů
A v něm nádherných spousta snů
Které prožíváš
Každé ráno mně se zdají
Barvu léta všude mají
Kam se podíváš
A teď v parku na náměstí
Podává nám ruku štěstí
Skoro nedýchám
Slunce kvítka zahřívá
Tvář svoji neskrývá
Když tu stojíš blízko mne
Ta krása patří nám


Ref.:	Vzpomínám na náš první  jiřinkový ples
	V koutě jsem stála a já vidím jako dnes
	Ten malý svět se kolem rázem rozvoněl
	Já byla Jiřina
	Pro tebe jen květina
	Ta jediná
	Pro kterou jsi šel