Anděl tvého rána

1. Proč bys mi chodil otvírat, 
   já cestu ven už dávno znám 
   a nemá cenu si zapírat,
   že raděj probouzíš se sám.
   Než poslouchat tvý zívání,
   oslepnu v záři svítání.
  
R: Jen anděl ranní tvůj spánek chrání,
   já mizím v povětří jak noční můra,
   jen anděl ranní tvůj spánek chrání,
   to co teď uslyšíš není pláč.

2. Možná mě slunce potěší
   a taky já pak půjdu spát,
   snad paprskem mi rozhřeší
   noc, která neměla se stát.
   Spíš však já vyjdu ze dveří,
   déšť mě do tváře udeří.
 
R: Jen anděl ranní tvůj spánek chrání ...
 
   ... to co teď uslyšíš, co právě uslyšíš,
     
   není pláč, není pláč, můj pláč, není pláč, lásko.
   Jen anděl ranní tvůj spánek chrání,
   já mizím v povětří jak noční můra,
   jen anděl ranní tvůj spánek chrání,
   já mizím v povětří jak noční můra,
   jen anděl ranní tvůj spánek chrání,
   já mizím v povětří jak noční můra zlá.