A přec jsi paní má mne ráda neměla

1. Dech noci májové, pln slibů vroucích a opojných,
jak city důvěrné vzbouzelas poznovu v prsou mých,
štěstí, jež přály mi žen zjevy svůdné, je pouhý dým,
o tobě, k mé touhy prosbám vždy hluché, však stále sním.

Refrén:
A přec jsi, paní má, mne ráda neměla,
bys žhavě na rtu mém rtem svým kdy ulpěla,
já v touze horoucí tě zchválit marně zdál,
to letních nocí žár jen v snech mi přál.
Tys pouze snila jen, kdy já se šílen chvěl,
že ničím jsem ti byl, dnes můj duch zná,
že smála ses, když já o lásce vyprávěl,
tě nenávidím dnes, ó lásko má!

2. Smích na rtu často jsem děvčátko sličné si k sobě zval,
ach, kolik létlo jich na ploše skloněné dál a dál,
teď však, kdy zrak tvůj mne jal, jako zmámen na tobě lpím,
tvou zásluhou, že se jak v mládí svém čistou touhou chvím.

Refrén:
A přec jsi, paní má, mne ráda neměla, …