Ó paní krásná

1. Sám, sám bloudím teď večerní tmou,
lkám, neb krutý bol jde duší mou.
O, kéž před Vámi kleknout bych směl,
Vám bych říci chtěl:

Refrén:
O, paní krásná, když jsem tak se svou myslí sám,
o, chvíle jasná, vždy na Vás v lásce vzpomínám,
ač vím, že marné, vy oči čarné, je moje lkání,
přec jen se soužím, a toužím po Vás, má krásná paní.
Snad hřích to není, že bych aspoň jedenkrát,
já v políbení na zářných Vašich retech vzplát,
a pak v náruč Vás vzíti, v blahém štěstí se chvíti,
Vám v oči zříti, tak nevýslovně Vás mám rád. 

2. Stár jsem, prošel jsem svět v šíř i v dál,
roj vzpomínek mých mou duši hřál.
Zjev Váš průvodcem cest vždy mých,
v snách mi zněl Váš smích:

Refrén:
O, paní krásná, když jsem tak se svou myslí sám, …