Závěrečná píseň

Co bych byla bez tebe?
Pohádky jen půl.
Co bych já byl bez tebe?
Smutný v plotě kůl.

Co bych já byl bez tebe?
Rybník bez rákosí.
Byla bych jak luční květ,
však bez ranní rosy.

Byl bych jako tažný pták,
co nezná velké dálky.
A já dopis, který nikdy
nedal do obálky.

Byl bych prázdný jak alej,
alej beze stromů.
A já zas ten tažný pták,
co ztratil cestu domů.

Teď máme jeden druhého
a tím je obraz celý.
Tím pádem víme najednou,
co dřív jsme nevěděli.

Však nesmíme to zakřiknout,
když všechno se tak daří.
Svou lásku budem zalévat,
nebudem nikdy staří.

Ty budeš má královna
a já zas tvůj král.
Budem se držet v náručí
napořád a tak dál.

Bude to jak pohádka,
která má tisíc konců.
A v objetí se dočkáme
i těch svatebních zvonců.

Rec.: 	Nakonec bych vám chtěl jako král a jako otec říct něco do života:
Kdo žádná kouzla nečeká,
na čáry máry nedá.
Ten svoje štěstí v životě
sám poctivě si hledá.

Teď máme jeden druhého
a tím je obraz celý.
Tím pádem víme najednou,
co dřív jsme nevěděli.

Však nesmíme to zakřiknout,
když všechno se tak daří.
Svou lásku budem zalévat,
nebudem nikdy staří.

Lalalalalalála....