Rande u zdi nářků

Nepoznám, ani tvoje stopy
v pěně dní,
roky co jsi propil,
zevšední a zebou.
Svatozář,
ve mne dohasíná, dožívá,
tohle ať si jiná užívá
i s tebooou,
nebuď zlej,
nebuď zlej,
nebuď zlej,
nebuď zlej...

Zas dosedá
noc modrošedá,
koho si pozvu já,
na rande u zdi nařků,
ví samo nebe.
Můj pravej muž
zna zločin i trest
a tak ho zkouším svést,
království za přetvářku.
ú ú
Nedoufám, že se něco stane,
nepoznám, odkud vítr vane,
zůstaň sám, to bolííí.

Zbývá se ptát,
proč jen tak přežívám,
kdo chtěl by dýchat sám,
jak já

Zas dosedá
noc modrošedá,
koho si pozvu já,
na rande u zdi nařků,
ví samo nebe.
Můj pravej muž
zna zločin i trest
a tak ho zkouším svést,
království za přetvářku.

Nepoznávám
stopy v písku,
ztracené už můžou být.
Dlouhý seznam, obeliskůů,
s tebou končí, nech měe být.

Zas dosedá
noc modrošedá,
koho si pozvu já,
na rande u zdi nařků,
ví samo nebe.
Můj pravej muž
zna zločin i trest
a tak ho zkouším svést,
království za přetvářku.
Zas dosedá
noc modrošedá,
koho si pozvu já,
na rande u zdi nařků,
ví samo nebe.
Můj pravej muž
zna zločin i trest
a tak ho zkouším svést,
království za přetvářku.