| Ondřej Brzobohatý / Jan Nedvěd |
Podvod |
Na dlani jednu z tvých řas do tmy se koukám, hraju si písničky tvý co jsem ti psal. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál. Pod polštář dopisů pár co poslalas dávám píšeš že ráda mě máš a trápí tě stesk. Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál. Chtěl jsem to ráno kdy naposled snídal jsem s tebou ti říct že už ti nezavolám pro jednu pitomou holku pro pár nocí touhy podved jsem všechno o čem doma si sníš teď je mi to líto Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná. Půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál? Chtěl jsem to ráno kdy naposled snídal jsem s tebou ti říct že už ti nezavolám pro jednu pitomou holku pro pár nocí touhy podved jsem všechno o čem doma si sníš Teď je mi to líto Chtěl jsem to ráno kdy naposled snídal jsem s tebou ti říct že už ti nezavolám pro jednu pitomou holku pro pár nocí touhy podved jsem všechno o čem doma si sníš Teď je mi to lííto |
Vytištěno dne: 22. 04. 2026, 12:57:12 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |