Hadrová láska

                                
Předehra 4 takty

Recitativ :
       Ten, kdo mi nevěří, ať to zkusí sám,
       láska ho prověří, to vám povídám.
       ten, kdo to nezkusil, ať se nediví,
       když do toho náhle spadne, třba zšediví.

       Já jsem to vyzkoušel, je to složitý,
       někdy se cítívám jako ubitý.
       jindy zas je mi líp, v duši po těle.
       nejlíp se však cítívám když zpívám vesele.

Trio :
1. Někdy bych šel až na konec světa,     ( světa ),
   tam kde žije moje dívka květa.        ( květa ),
   když se zrovna nemračí a mne bota tlačí,
   šel bych až tam, kde i růže vzkvétá.
   někteří se mé odvaze diví,            ( diví ),
   zda se vrátím a zda budu živý,        ( živý ),
   říkám, teď je ta chvíle pravá, zrovna ji nebolí hlava
   a tak na mně nechápavě civí.

Mezihra

2. Slunko svítí, pěkně se to kráčí,      ( kráčí ),
   dneska je to radost a ne k pláči ,    ( pláči ),
   před sebou mám krásnou louku, plnou kvítí a taky brouků
   a to ke štěstí přece nestačí.
   náhle koukám, že obloha zrudla,       ( zrudla ),
   a v kapse se otevřela kudla.          ( kudla ),
   z toho cosi pramení, to je špatné znamení.
   co když opět všechno hadrem šudlá.

Mezihra

3. Už se blížím a dech se mně krátí,        ( krátí ),
   boty tlačí a tělo se klátí.              ( klátí ),
   neboť volá z dálky „petře !“, pak mně z lásky hadrem přetře.
   „nepřekážej !“ a smíchy se mlátí.
   tak si říkám, „to je konec světa“,       ( světa ),
   když tak řádí moje dívka květa,          ( květa )
   tahle láska hadrová, neberte to doslova
   a tím končí má poslední věta.