Davelská polka

1)	Klidný je podvečer,
	lehce Vltava šumí,
	kdo blízko řeky narodil se ,
	ten ji rozumí.
	Vltava tiše zpívá,
	že je každá láská falešná,
	a že i ty, má nejsladčí,
	jsi mi nevěrná.


2)	Tam kde se sVltavou
	prudká Sázava stýká.
	V těch místech z jara lehce vznikne
	láska veliká.
	A když se ty dvě řeky
	v jednu velkou vodu setkají,
	jak jarní sníh touhy v srdcích 
	rychle roztají.


Rf.)	Já to dobře vím,
	že sliby tvé jsou lež
	já ti nevěřím,
	říkej co chceš.
	Tvé srdce chladné
	je jak ten kámen na dně Vltavy,
	jenž tu lásku tvou
	pryč odplaví.