Červená čepice

H                   E
Potkal jsem na rohu šedivý ulice
F#                H
blankytnou oblohu v krajině skořice.
H                 E               F#               H
Co popsat nemohu, to byla čepice, červená jak vlčí mák.

E                      F#
Střílel jsem na slony, na bílou opici,
H                 G#mi    
na růže, na pany, na turka v krabici,
C#mi                    F#             H   H7
pak jsem chtěl tři rány na její čepici mít.

E                  F#
Řekla mi, nelžete, zkuste to na špičku
H                  G#mi
a jestli nechcete, já to mám v malíčku,
C#mi            F#                H     E, F#, H, E, F#
zítra si můžete lekci při měsíčku vzít.

Těšínská jablíčka bývají kyselá,
červená čepice pojednou zmizela.
Kde byla z večera střelnice veselá, zůstal jsem docela sám.

Střílel jsem na slony, na bílou opici,
na růže, na pany, na turka v krabici,
pak jsem chtěl tři rány na její čepici mít.

Řekla mi, nelžete, zkuste to na špičku
a jestli nechcete, já to mám v malíčku,
zítra si můžete lekci při měsíčku vzít.

Svět jsem už prochodil, města a vesnice,
nikde však nebyla ta pravá čepice,
červených byly snad stovky a tisíce, nikde ta, kterou mám rád.

Nestřílím na slony, na bílou opici,
na růže, na pany, na turka v krabici,
chtěl bych jen tři rány na její čepici mít.

Vždyť řekla: nelžete, zkuste to na špičku,
a jestli nechcete, já to mám v malíčku,
C#mi            F#                H
zítra si můžete lekci při měsíčku vzít.