Píseň o jablku

PŘED:

1. Léto když zpívá o svatbách jabloní,
   strom plod už skrývá  domovem zavoní.
   bubínek mládí  z prohraných her,
   zní mi dál kdesi v zahradách, když slunce zapadá,
   v srdci, mi zabuší, a tma je jak tér,
   lepí se na duši, nedá mi spát.

MEZ:

2. Prý osud dříme ve zlatých parménách,
   jak málo víme  jablůňko zelená
   o dnech co příjdou vzít si náš čas,
   krájí plod ruka matčina, vše znovu začíná,
   něco, však pomine, zůstal mi stesk,
   jadérko jediné  na dlani mám.

SOLO:

   Léto když zpívá o svatbách jabloní,
   strom plod už skrývá  domovem zavoní.
   bubínek mládí  z prohraných her,
   zní mi dál kdesi v zahradách, když slunce zapadá,
   v srdci, mi zabuší, a tma je jak tér,
   lepí se na duši, nedá mi spát.