Edita Štaubertová / Americká lidová / Vilém Dubský |
Zlaté střevíčky |
D Moje střevíčky jsou jako za zlata, A7 když je mám připadám si hrozně bohatá, ty si vezmu jen v onen slavný den D až si sednu do kočáru ty a já. Moje bílé šaty celé z hedvábí ty na ráz všechny lidi kolem přivábí, budou v onen den zářit tobě jen, až si sednem do kočáru ty a já. D Emi R: Ach, jsou samé zlato, ach ty stojí za to, A7 D zlaté střevíčky na nohou, ty tolik krásné jsou, Emi jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí, A7 D A7 D když ty střevíčky pěkně jdou tou zlatou uličkou. Na své staré banjo nemám vůbec čas, je to dávno, co ztratilo svůj krásný hlas, v onen slavný den bude nalezen, až si sednem do kočáru ty a já. Moje sestra Luce a mladší bratr Ben budou krásní v těch černých šatech onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru ty a já. R: Ach, jsou samé zlato... Potom řeknu: Sbohem děti, musím jít, odcházím tam, kde věčně září slunce svit Sen je vyplněn, přišel onen den, až si sednu do kočáru ty a já. Všichni lidé budou mi dnes závidět zlaté střevíčky a zlatých šestnáct let, budu bohatá, celá ze zlata, až si sednem do kočáru ty a já. R: Ach, jsou samé zlato... |
Vytištěno dne: 26. 04. 2024, 07:19:25 Tento text najdete na adrese: http://www.midisoubory.cz/ |