Listopad

Vím, už nejsi,
alej větve odhalí 
a my, my svůj sen prohráli.

Zavátá v alejích
pod listím sny se zdát nechtějí,
listí z výšky dál se snáší,
co letní nadějí,
podzim zháší ve mně právě ji.

Zavátá, schoulená,
listí pád konec snů znamená,
láska nechce ty, co nesní,
vůbec nechce se k nim znát,
já jsem vesmír, který nemá řád.

Dosněná, změněná,
podzim si tě vzal
a mně dal z listí šál.
Propadám náladám,
listí pád dal mi mat,
jedenkrát sen se zdává
a mě listí zasypává.

Já zavátá,
listí pád ukryl sen do zlata,
v kůži léto dohasíná,
v kůži, cos měl rád,
lásku stínal zlatý vodopád.

Zavátá v alejích,
pod listím sny se zdát nechtějí,
listí z výšky dál se snáší,
co s tou letní nadějí
podzim zháší ve mně právě ji.

Zapadám v těch zlatých závějích,
to listí si padá a já jdu alejí.