Člověk a země

Ze země jsem na zem přišel

na zemi jsem rozum našel. 

Po ní chodím jako pán, 

potěš ty mě Pán Bůh sám. 

  

Stojí, stojí jeden chrám 

a v tom chrámu jeden pán 

Na něm roste dvanáct větví 

potěš ty mě Pán Bůh sám. 

  

Dvanáct větví, třicet dětí, 

dny a noci zemi světí, 

po ní chodím jako pán 

potěš ty mě Pán Bůh sám. 

  

Vlaštovičky letí, letí 

zvěstují nám čas podletí, 

na svatého Řehoře 

vlaštovičky přes moře. 

  

Vlaštověnka lítá, lítá, 

povídá, že svítá, svítá, 

Hody, vody, květy jdou 

vedou léto za sebou. 

  

Na osice lístek vadne 

až uvadne, dolů spadne, 

také li já tak uvadnu 

až uvadnu, dolů spadnu. 

  

Ze země jsem na zem přišel 

na zemi jsem rozum našel, 

po ní chodím jako pán 

do ní budu zakopán.