hudba.hradiste.cz

Až já na tu vojnu půjdu - směs

Předehra: || 8 taktů ||

1. Už ti musím moje milá brzy sbohem dát,
   republika poručila, musím rukovat.
   U studánky tisknu ruku, pak se budu k svému pluku,
   pak se budu k svému pluku brát.

Trio: Až já na tu vojnu půjdu, za klobouk si kytku dám,
      svojí ze všech nejmilejší doma zanechám.
      Neplač děvče, nenaříkej, je to jen na krátký čas,
      vždyť se za půldruha roku vrátím k tobě zas,
      vždyť se za půldruha roku vrátím k tobě zas.

Mezihra 1.: || 4 takty ||

1. My jsme hoši od pěchoty, nás má každý rád,
   dovedeme podle noty dívky milovat.
   Každé panně do vínku dáme hezkou upomínku,
   aby na nás mohla stále vzpomínat.

Mezihra 2.: || 4 takty ||

1. Na Smíchově o pouti na rynku, na rynku,
   potkal voják rozmilou Márinku, Márinku.
   Zeptal se jí z vesela, jestli by ho nechtěla,
   že byl jako malovaný, vzlykla celá zardělá.

Mezihra 3.: || 2 takty ||

1. Za vodou, za vodou, před Vejtoňskou hospodou,
   až vyjde měsíček, dám ti z lásky tisíc hubiček.
   Za vodou, za vodou, před Vejtoňskou hospodou,
   až vyjde měsíček dám ti tisíc hubiček.

2. || 16 taktů sólo orchestr ||
   Za vodou, za vodou, před Vejtoňskou hospodou,
   až vyjde měsíček, dám ti tisíc hubiček.

Mezihra 4.: || 8 taktů ||

1.  Kanonýr má výložky pěkně červené,
    jak by byly krví jeho srdce zbarvené.
||: A že se mu výložky tak červenají,
    proto ho hned všechny holky rády mají. :||

Mezihra 5.: || 4 takty ||

1. Když jsem mašíroval přes hranici,
   měl jsem bílý kvítek za čepicí.
   Za čepicí měl jsem kvítek bílý,
   který dívčí oči orosily.

2. Zrosily ho dívčí oči černé,
   na důkaz té naší lásky věrné.
   Kterou jsme si spolu přísahaly,
   nežli jsme si sbohem dali.

Trio: Já jsem si ten kvíteček za čepici dal,
      abych na svou panenku stále vzpomínal.
      Já jsem si ten kvíteček za čepici dal,
      abych na svou panenku stále vzpomínal.

1.   Copak je to za vojáka, když mu láska nekvete.
     Copak je to za vojáka bez hezkého děvčete.
     Voják ten se nesmí bát, vždycky pevně musí sát.
 ||: Holky za ním musejí si, za ním musejí si paty uběhat. :||

Mezihra 6.: || 28 taktů ||

1. ||: Pozdravujte mi na stokrát,
       co jsem měl v Praze tolik rád. :||

Mezihra 7.: || 4 takty ||

1.  Ten Plzeňský regiment, himl, hergot, sakrament,
    to jsou hoši jako panny, každý je jak malovaný.
    Žádné bázně neznají, vesele si zpívají.

Trio: ||: Pětatřicátníci, chlapci jako květ.
          radost na ně byla vždycky pohledět.
          Ti když mašírovali, všechny panny plakaly.
          Vy Plzenští hoši, navraťte se zpět. :||