hudba.hradiste.cz

My 3

Tři, tři, tři, tři.
Raz, dva, tři číslo tři jako my tři bratři tři, tři, tři,
Indy, Wich k tomu připoj čtyřku a pak ještě i L a tři,
tři jako my tři bratři
Indy, Wich, LA 4 polket nekončí,
na vlnách Indy a Wich.

My dva, neumíme na nic hrát, hrát
a přeci nebrání nám rýmovat,
jó, my dva í en dé a tvrdý ý s Wichem
do hlavy ti naperem svý bít-ý
My dva, co máme atomový majky, majky,
ti povíme ňáký hip-hopový bajky,
vo nás dvou my dva kluci z party,
co ňákej pátek v Praze spolu sou a rýmujou ah.

My tři, zatáhlí sme vrajteři,
ale náš poslední panel ještě nesmazali,
taky se mi nechce uvěřit, bež si to vověřit, do Vršovic jardu,
žádnej troj, Indy Wich a Liverboj, jenže tyhle časy došli asi,
ale pořád platí mánika ty naše rýmy se kámo vrátí na další trati eh eh.

Ref.: 
To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.

Čekej na věky všem mým scifikolegům inu sklanu,
za noci před soupravou a příští den foťáky sebou,
na perónech Spartu srazej, hele už jede náš vagón,
záblesky mramoru všechno verkčer ovšem zakázáno.
Časem změna, tři ega dvě jména
a jeden název ze tmy rázem vylovená.
Indygovič láva, v systému chyba,
jak asi stala se, že prošli naše bíty mise
s úspěchem zahájena.
My tři totiž nemůžeme jinak, jinak,
rádi bychom, ale nechcem slyšet vrak
no a tak nás napad tenhle trek,
nejsme gengstři, nestřílíme fízli a nehulíme krek,
občas pomalujem vlak, ale né zas tak moc,
tak né abys nás prásknul nebo volal vo pomoc,
někdy víme málo někdy zase moc,
neboj jen tak strašim, ale nevěříme falším,
sem i vašim a já nechci bejt tim dalšim, dalšim óh oh.

Ref.: 
To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.

Ale mi dva, dva mystérium věčný, věčný,
voba totiž máme nejvrhůdy nakonečný,
Holešovice, Skalka, Háje, Háje,
z centra smogu do panelovýho ráje,
cesta v zemi vyrytá je, my dva chceme čistší zvuk, bicí, basu
von slik mety a já lepší barvu hlasu.
My dva toho nechcem příliš mnoho, mnoho,
jenom kolik, kolik máme dostat z toho ho,
ptát se jak ta Sqwo všechno nebo nic,
Indy Wich a LA čtyři co přát si máme víc.
Bez to život pohodu či či čistej život víc nic.

Počet na čísle tři stop postačí pro hip-hop a propojení poleta,
přes zdi až do Parstoka z Bermud z různicích úhlů,
záhadně danej tón a trojka však né ze Švédka,
za Prahu na Majku do Řecka,
ve třech v káře, za volantem Saša jako čtvrtej teďka,
tvary všech možnejch písmen nebo rýmem žijem všichni,
arzenál z barvy na tužku se mění nejde přestat z kulturou rapu dále pokračujem.

Ref.: 
My tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic nehrajem a pro vás hrajem.
Protože my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
To sme my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.
Protože my tři, my nejsme vůbec žádný mistři né,
na nic si nehrajem a pro vás hrajem.