hudba.hradiste.cz

Óda na kadibudku

Na chalupě za stodolou na zahradě mám
objekt pro mne cennější než Svatovítský chrám. 
Kam se hrabe, říkám vám, Kašperk nebo Točník
od té doby co jej mám nepotřebuju nočník.

Je mi bližší nežli Kost, Karlštej či Rabí
jsem tam takřka denní host a sedět mě tam baví.
Mám tam malou chatičku a mám ji tuze rád.
V ní mám papíru roličku a chodívám tam srát.
           
R: Tam zvracím, prdím, krkám, prsty do nosu si strkám,
   tam jak zvíře lesní, dělám co se nesmí.
   Ač tvrdí společnost celá, tak přesto se to dělá.

Kadibudka dřevěná to romantika je 
sereš, kouříš a koukáš v klidu do kraje.
Když máš střevní potíže tak sedět se tam nechá.
Ať si prdel vylíže, když pořád někam spěchá.

Často si tam pohvizduju, nebo nahlas zpívám.
Když je tma tak dřepím tam a na hvězdy se dívám.
Ve dne tam ptáci švitoří a kolem bzučí včely.
Kdypak se vám podaří mít kroužek na prdeli.

R: Tam zvracím, prdím, krkám, prsty do nosu si strkám,
   tam jak zvíře lesní, dělám co se nesmí.
   Ač tvrdí společnost celá, tak přesto se to dělá.

mezihra

Nemám tak z plastu prkýnko, jen do lavice díru.
Sedím tam a užívám si pokoje a míru.
Kos na větev se posadí a dlouze na mě kouká.
A mě vůbec nevadí že na prdel mi fouká.

Před sebou jak na dlani mám malebnou vísku.
Pravda, občas zadřu si do prdele třísku.
Přesto si tam vrním jako malé dítě
a pozoruju pavouka jak  spřádá svoje sítě.

R: Tam zvracím, prdím, krkám, prsty do nosu si strkám,
   tam jak zvíře lesní, dělám co se nesmí.
   Ač tvrdí společnost celá, tak přesto se to dělá.

   Tak přesto se to dělá.